Rozmnožování
Výběr chovného kmene
V tomto článku bych rád stručně nastínil výběr prvních králíků, které nakupujeme na výstavě, nebo přímo u chovatele. O výběru králíků z vlastního odchovu, resp. o řízení selekce, bude napsán článek později. Abychom mohli začít s chovem, musíme se tedy poohlédnout a vybrat si správné chovné kusy - jak samice, tak i samce.
Výstavní, užitkový či kombinovaný chov králíků?
Rozhodneme-li se pro chov králíků na výstavní účely, pořídíme celý chovný kmen stejného plemene a barevného rázu, resp. jednoho samce a min. dvě samice (značíme 1,2). Samozřejmě takovýchto kmenů můžeme mít několik, např. 2,4; nebo více samic v kmenu (2,6). Pokud nemáme výstavní ambice a spokojíme se pouze s chovem na maso, je výběr jednodušší – stačí nám samec a k němu několik samic. Na jednoho samce se v takovém případě počítá obvykle 6-8 samic, někdy i více.
Onen výběr chovných kusů je na celém chovu tou nejzajímavější činností, leč velmi obtížnou. V našich začátcích nám poradí kolegové, od kterých králíky kupujeme, proto stačí do začátku znát jen několik zásad, kterých se držet a na které se dotázat. Při jejich nedodržení se může stát, že budete s chovem z mnoha důvodů nespokojeni, v nejhorším případě s ním i přestanete. Výběr zkrátka považuji za jednu z priorit založení kvalitního chovu. Proto mu věnujte náležitou pozornost a držte se alespoň těchto zásad.
Nejdůležitější zásady výběru chovných králíků:
- Samec by neměl být příbuzný se samicemi. Nejlepší variantou je kupovat samce u jiného chovatele, než od kterého máme samice. Došlo by totiž k příbuzenské plemenitbě, kterou by v chovu neměl zkošuet nikdo bez zkušeností a informací. pro začátečníka by byla smrtelná (co se chovu týče).
- Je dobré, když samice pocházejí z vrhů, ve kterých se narodilo minimálně 6-8 mladých. Je zde šance, že takováto samice bude mít také početné vrhy.
- Vybíráme si jen zvířata 100% zdravá, temperamentní, čilá. Osobně doporučuji vybírat temperamentnější, až agresivní jedince.
- Chceme-li králíky vystavovat, měla by zvířata odpovídat standardu daného plemene. Nevybíráme samce a samice se společnými vadami a nedostatky – ty by se na potomstvu ještě více prohloubily.
- U samce si všímáme zejména jeho typického vzhledu (hranatá, mohutná hlava, zavalitější a mohutnější trup než u samic). Prohlédneme vnější pohlavní orgány – dáváme pozor na rozštěp pyje, chybějící či zdeformované varle.
- Počet mléčných bradavek – to je nejdůležitější hledisko u samic. Do chovu patří jen samice, které mají 4-5 párů struků, tzn. 8-10 mléčných bradavek.
To je hodně, ale opravdu hodně stručný výběr zásad, kterých byste se měli při výběru prvních králíků řídit. Nezapomeňte se také zeptat chovatele na zdravotní stav jeho chovu, kdy očkuje, jaké ho potkali nákazy, atd. Samozřejmě musíte počítat i s tím, že ne vždy bude zcela upřímný.
Bližší informace o tom, jak vybírat jedince do chovu na výstavy, do užitkového chovu a jak vybírat zvířata z odchovů budou uveřejněny v dalších článcích v kategorii Plemenitba a křížení.
Říje králíků - období pro připouštění!
Celou kapitolu o rozmnožování považuji za velice důležitou a zásadní. Znalosti, které načerpáte právě v těchto kapitolách, jsou potřeba pro získávání velkých vrhů, dobrou ochotu ke skoku a pravidelné zabřezávání, správný vývin mláďat v těle samice i pro zdárné kocení. Proto, prosím, věnujte právě těmto kapitolám náležitou pozornost. Jako první si povíme něco o říji…
Co je říje a jak ji rozpoznám?
Říje je obdobím pohlavního cyklu samice, které se střídá v určitých intervalech (nejčastěji v rozmezí 7-12 dnů), a ve kterém samice s největší pravděpodobností po páření se samcem zabřezne. V takovémto případě bývají vrhy poměrně velké, jelikož samice při klasické říji uvolní dostatek vajíček. Ovšem králice navíc, oproti jiným savcům, disponuje i tzv. provokovanou říjí, což znamená, že může zabřeznout i mimo klasickou říji. Samice (spíše její pohlavní ústrojí) je při páření „vyprovokována“ a automaticky uvolní z vaječníku několik vajíček stejně, jako při klasické říji, ale v tomto případě jich je daleko méně. Proto se nevyplácí samice připouštět mimo říji, jelikož vrhy bývají o poznání menší.
Říji můžeme rozpoznat dle několika jevů. Nejnápadnějším a současně nejprokazatelnějším projevem říje je zvětšení, zarudnutí a nadměrné prokrvení pohlavního orgánu samice (na obrázku). Rozhodneme-li se králici připustit, měli bychom si vždy v prvé řadě všímat tohoto jevu. Je-li pohlavní orgán nadměrně prokrven, samice po páření s největší pravděpodobností zabřezne. Dalším specifickým příznakem říje je neklid, agresivita, tření čelisti o nějakou hranu v kotci. Králice je živější, více žere a hrabe v podestýlce… spíše přímo ryje. Tento jev (hlavně přehrabávání podestýlky) lze pozorovat jen u některých samic, avšak dostavuje se pravidelně, tudíž jakmile tento úkaz jednou zpozorujeme, máme do budoucna vyhráno. Může se také stát, že si samice v říji začne stavět hnízdo. Tak také vypadá příznak říje – nejčastěji u nejkvalitnějších matek.
Jakmile některé výše uvedené jevy zpozorujete, neváhejte ani chvíli a začněte s připouštěním u vybraného samce. Říje většinou u samic trvá 2-4 dny (nejčastěji 3). Nejlepší je samici připustit na samotném vrcholu říje – to je pochva extrémně prokrvená a vajíček je vůbec nejvíce. Sami časem poznáte, kdy jsou Vaše samice ochotny ke skoku. Nyní se Vám ono rozpoznání může zdát složité a náročně, ale není tomu tak. Vše chce čas a trpělivost.
Nutno také dodat, že říje je sezónní záležitostí. Nejčastěji se u samic vyskytuje od konce zimy do konce léta. Mimo toto období se prodlužuje doba mezi jednotlivými cykly, říje není tak nápadná a někdy se ani nedostaví. Je to zapříčiněno zimou a zkracujícím se světelným dnem. Nejčastěji se říje nedostavuje v podzimních a zimních měsících (říjen-prosinec), kdy je připuštění a následné zabřeznutí samice velice obtížné.
Nemůžete se říje dočkat? Pomožte ji!
Ale jak je známo, člověk je velice vynalézavý tvor. V dnešní době již umíme (i bez nějakých drahých preparátů) vyvolat říji uměle. „Fíglů“, jak na to, je nespočet. Prvním nástrojem, jak říji vyvolat či zesílit, je správné krmení, v našem případě předkládání krmiv s obsahem vitaminu E. Ten se nachází v kořenu i nati celeru a petržele (méně již v mrkvi), v klíčkách obilí a ovsu. Dalším tipem je prohození samce se samicí v jejich kotcích, popř. pouze přenesení podestýlky a bobků od samce ke samici. Další velmi zajímavou, avšak nákladnou variantou je zavedení umělého osvětlení do naší vnitřní králíkárny. Zvířatům se tak prodlouží světelný den a říje se dostavuje pravidelně. Vyzkoušet můžete i vitamínový přípravek Rabitin, který je podávám právě samicím, které nechtějí zabřeznout, nebo mývají málo mláďat. Více informací u prodejce.
Stane-li se, že samice ani po tomto podstrojování nechce zabřeznout, můžete vyzkoušet nějaký přípravek, který se aplikuje jehlou – ty jsou 100%. Avšak existují i samice, které nezabřeznou nikdy, nebo jen výjimečně. Taková zvířata do chovu nepatří a je lepší je vyřadit. Po většinou jde o dědičně založenou vadu.
O říji prozatím vše. Bohatě Vám stačí, když si budete pamatovat, že mimo říji nemá valný význam samici připouštět. Z budoucího počtu mláďat byste byli zklamáni…
Připouštění - nezbytný krok odchovu!
Je-li samice v říji a Vy již toužíte po tom, aby po kotci běhali mladí králíci, nezbývá nic jiného, než samici připustit samcem – bez toho to nejde. Ve volné přírodě králíci žijí ve skupinách a samec si může „skočit“ kdy chce. Naneštěstí v domácích chovech máme samce a samice ustájeny odděleně a tudíž můžeme páření korigovat.
Avšak ještě předtím, než vůbec s připouštěním začnete, musíte vědět, kdy můžete králíky začít připouštět. Střední plemena se zařazují do chovu ve věku okolo 8.-9. měsíce, velká o měsíc déle, malá o měsíc dříve.
Jak probíhá připouštění králíků?
Nyní již k samotnému připouštění, které provedeme v několika krocích. Nejprve zkontrolujeme samičí i samčí pohlavní orgány, abychom se vyvarovali případné pohlavní nákaze (syfilis), stejně tak znovu zvážíme, zda-li je samice opravdu v říji. Poté můžeme samici přemístit do samcova kotce. Nikdy tak nečiníme naopak! Samice si totiž brání své teritorium, a proto je ideální přemístění k samci. V opačném případě by mohla být velice agresivní, navíc samec by se dlouho seznamoval s novým prostředím.
Okamžitě po vložení samice do samcova kotce sledujeme chování obou zvířat. Samec pravděpodobně začne samici očichávat a po chvíli na ní skákat. Králice zalehne k zemi a nadzvedne pánev s pírkem, aby umožnila samci lepší proniknutí (1. foto). Samec provede několik velmi rychlých pohybů, kterými samici během několika sekund oplodní (2. foto). Po aktu se svalí na zem a samice většinou po chvíli odběhne. Samici bychom měli tehdy odebrat a vložit k samci zase za pár minut k dalšímu skoku. Obvykle stačí pouze jeden skok, jistotou jsou však dva, nebo tzv. metoda „dvojskoku“, kdy jeden či dva skoky proběhnou ráno a další večer.
Nedejte na rady typu: „Čím víc skoků, tím víc mláďat“. Není to pravda – počet mláďat určuje samice (vajíčka), spermie pouze vajíčka oplodní a jelikož spermií je nepředstavitelné množství, není s oplodněním problém.
Byla-li samice v říji, proběhne připouštění právě takto. Pokud jsme ovšem špatně odhadli říji, může samice být vůči samci agresivní, dorážet na něj, kousat ho. V lepším případě bude jen sténat, zalehne na podlahu a samci nedá příležitost k páření. Stane-li se nám takováto situace, samici přemístíme zpět do jejího kotce a opakujeme připouštění během dalších dnů, kdy kontrolujeme příznaky říje.
Zvláštní metodou připouštění je umístění samce a několika samic (4-6) do společného prostorného kotce. Samec během této doby obskočí všechny samice, které často zabřeznou, i když nejsou v říji (důsledek provokované říje). Získáme tak poměrně obstojný počet mláďat, většina samic je připuštěna. Bohužel dochází k velkému vyčerpání samců, v horším případě i k jeho napadení od nějaké agresivní samice. Proto se raději držte klasického připouštění.
Využití samic v drobnochovech je různé. Při chovu na výstavy se připouští 2-3krát ročně, v polointenzivních chovech na maso 3-4krát a v chovech, kde se krmí pouze granulemi, tzn. v intenzivních, 5-6krát za rok.
Teď mi řekněte, co je na připouštění k nepochopení?
Březost
Po úspěšném připouštění, při kterém samice „zabřezne“, čili otěhotní, nastává další pohlavní cyklus a to březost. Březost je období vývinu plodů od připouštění samice až po porod, které trvá průměrně 31 dní. Tato doba závisí na velikosti vrhu. Nosí-li samice v sobě velké množství mláďat (8 a více), bude tato doba o pár dní kratší. Samozřejmě to funguje i naopak – při menším počtu mláďat je březost delší.
Březost je velmi rizikovým údobím celého rozmnožovacího cyklu, a proto nesmíme samici vystavovat stresu. Stresem je v takovém případě zbytečné vyrušování, náhlá změna krmné dávky, pohyb jiných zvířat poblíž králíkárny, hluk, apod. Ve 3. dekádě březosti navíc samici nesmíme přenášet a zvedat, mohlo by dojít k potratu. V této době (nejpozději 28. den po připouštění) také naposledy vykydáme a zatemníme samici dvířka kusem pytle (šero), což je velice žádoucí. Do kotce také můžeme vložit kotiště (o tom další článek). Také neopomeneme přidat dostatek drobné slámy na stavbu hnízda. Samice brzy začne v rohu hrabat a formovat své hnízdo, do kterého natrhá srst (většinou až těsně nebo během kocení). Stane se, že některé samice hnízdo staví opravdu až na poslední chvíli – nebojte se, samice ho většinou nakonec postaví.
Jak rozpoznáme úspěšné zabřeznutí?
Králici bohudík nepoženeme na ultrazvuk, abychom poznali, zda je březí (těhotná), nebo nikoliv. Březost můžeme opět rozpoznat na první pohled, většinou několik dní až týdnů po připouštění. Nejspolehlivější metodou je palpace, což je prohmatání části břicha, kde se vyvíjí plody. Tato metoda je velice složitá – kdo nemá v rukách potřebný cit, nepozná březost dříve než po 14. dnech a navíc může zárodky poškodit. Avšak ten, kdo tuto metodu ovládá, má 100% jistotu. Druhým způsobem ozkoušení je kontrolní připouštění, kdy samici po 5-8 dnech od prvního připouštění vložíme znovu k samcovi. Je-li samice v jeho přítomnosti agresivní, utíká, vrčí, tak máme velkou jistotu, že je vše OK. Stává se však, že samice neutíká, naopak se samcem spolupracuje a nechá se znovu oplodnit. Dojde-li k této situaci, poznamenáme si i toto připouštění, které provedeme po pár minutách znovu a už nám nezbývá než čekat, kdy se mladí narodí, jestli v 1. či 2. termínu. Většinou v takovéto situaci samice zabřezne až při tomto kontrolním připouštění, ale samozřejmě nemusí zabřeznout vůbec. Celou akci můžeme opět opakovat po dalších 5-8 dnech.
Nutno připomenout, že v případě zdárného prvního i kontrolního připouštění je riziko, že samice zabřezla v obou případech, což se také stává. Musí tedy logicky proběhnout i dva porody. Tato skutečnost se odborně nazývá "přeoplodnění"! Samozřejmě, že dva porody v takto krátkém úseku jsou nežádoucí, zbytečně samici vysilují a proto případný druhý vrh zlikvidujeme.
To jsou dva nejlepší prostředky, jak si březost u svých ramlic ověřit. Zkušený chovatel u některých chovných kusů pozná i bez toho, zda mladí budou, či nikoliv. Samice totiž v době březosti často rozkousávají podestýlku; stejně jako v říji hrabou, některé dokonce při pohlazení nebo jejich chytání vrčí, resp. jsou agresivní. Na druhou stranu se dříve agresivní samice zklidní a stávají se kratšími.
O březosti ve stručnosti vše. V dalších kratičkých článcích Vás seznámím s falešnou březostí, problematikou kotišť a na samozřejmě s vrcholem rozmnožování – kocením (porodem).
Falešná březost - aneb když samice blafuje!
Neobvyklým pohlavním obdobím, který se opravdu objevuje u samic jen zřídka, je falešná březost, odborně PSEUDOGRAVIDITA. Jedná se o cyklus, který je vyvolán hormonální změnou v samičím těle, většinou se s ním setkáváme okolo 14.-19. dne po připouštění. V této době samice vehementně hrabe v podestýlce, staví hnízdo, trhá do něj srst, zkrátka se připravuje na kocení, které normálně přichází po cca 31. dnech. Ve skutečnosti však samice březí není a tato činnost pouze oznamuje příchod nové, velice silné, říje.
Jak je to možné? Samice zkrátka byla připuštěná samcem, neuvolnila z vaječníku žádná vajíčka (nebyla v říji, nezafungovala ani provokovaná říje) a tak nemohla zabřeznout. Naneštěstí si její organismus „myslel“ opak a právě po necelých třech týdnech si uvědomí, že se spletl! V tuto dobu přichází výše zmiňovaná říje. Z toho vyplývá, že samici ihned po odhalení (nebo těsně po něm) falešné březosti připustíme k samci, který ji oplodní. Zpravidla samice spolupracuje, nebrání se; zabřezne a následující vrh nás svou velikostí mile překvapí.
Někdy se také může stát, že při tomto druhém připouštění samice stejně na samce vrčí, je agresivní a nechce se nechat přiskočit. V takovém případě jde o velice netrpělivou samici, která staví hnízdo s velkým předstihem dopředu. S takto brzkou stavbou hnízda se můžeme setkat okolo 19.-22. dne březosti, ale je to jev ještě méně obvyklý, než samotná pseudogravidita (setkal jsem se s ním pouze jednou, kdy samice stavila hnízdo s chlupy již 22. den březosti). Chovatel si ho často může kvůli malému rozpětí dnů splést.
Falešná březost se jednou za čas objeví v každém chovu, není to nic špatného a nakažlivého. Někteří chovatelé tvrdí, že právě falešná březost je znakem výborné samice, což mohu potvrdit. Setkal jsem se s ní u dvou samic, které jsou v mém chovu opravdové přeborkyně! Horší je situace, kdy se tento neduh objevuje opakovaně za sebou. To bychom měli samici raději vyřadit z chovu.
Kotiště - ano či ne?
Koticí budka, umělé hnízdo, kotiště. Všechny tyto názvy, které představují jednu a tu samou věc, jsou většině chovatelů králíků velice známé a řada z nich na ně nedá dopustit. Vyjma velkochovů a lidí, kteří chovají králíky také na roštech a kotiště tudíž musí mít, si ostatní drobnochovatelé neuvědomují nevýhody, které tato pomůcka má…
Co je to kotiště?
Nejprve bych stejně jako v článku o vybavení rád popsal, co vlastně kotiště je. Nejčastěji jde o dřevěnou budku, která se před blížícím se porodem vloží samici do kotce a ve které si samice postaví hnízdo. Slouží vlastně jako atrapa nory – samice má uvnitř klid, temno a vyšší teplotu. Kotiště si každý zručný chovatel stluče sám, stačí když zná rozměry, které se mají pohybovat okolo 60 x 35 x 30 cm (dxšxv) – zkrátka se tam samice musí pohodlně vejít. Do budky musí vést samozřejmě otvor, nejlépe kulatý, 5 cm nad zemí, aby mladí-slepí králíci nevylézali samovolně ven. Kotiště také upravte tak, aby víko bylo odnímatelné a mohli jste kdykoliv vrh zkontrolovat.
Co nám použití kotiště přinese?
Pokud vložíme březí samici do kotce kotiště, pravděpodobně si v něm postaví hnízdo, vrhne tam svá mláďata a ta v poklidu dospívají. Jak již bylo napsáno, samici poskytneme klidné místo, kde může nerušeně a bez zbytečného vnějšího stresu mláďata porodit, kojit a zdárně odchovat. Ty jsou navíc oproti klasickému hnízdu v rohu kotce v teplejším prostředí, jsou lépe chráněna proti klimatickým vlivům a také proti samici samotné. Ta nemůže hnízdo tak snadno rozdupat či roztahat, což je nesporná výhoda.
Ale opravdu tohle chceme? Já jsem totiž zastáncem názoru, že by se „kvalitní“ samice měla bez problémů okotit i v klasických podmínkách, tzn. vybudovat si hnízdo přímo v podestýlce v kotci a v něm bez problémů odkojit malé ušáky. A proč? Je to jednoduché. Schopnost odchovat potomky má každá samice geneticky zakódované – každá má tento kód jiný, některá je dobrá matka, jiná nikoliv (jako u ostatních zvířat, lidí nevyjímaje)! Teď se zamyslete: Jestliže budeme nechávat v chovu právě ty horší matky (např. kvůli kvalitnímu exteriéru) s tím, že jim do kotce vložíme kotiště, aby bez problémů odchovaly, zaděláme si na problém. U jejich potomků se totiž neschopnost klasicky odchovat mladé ještě prohlubuje a v následných generacích by mohlo dojít i k tomu, že samice nebudou schopné bez kotiště mladé odchovat vůbec! To je pádný důvod, proč jsem zastáncem názoru, že špatné matky, které dvakrát za sebou nezvládnout odchovat mladé v klasických podmínkách (nebo neodchovávají pravidelně), se mají z chovu vyřadit. Já osobně bych samici poskytl kotiště až poté, co by alespoň 3x ze čtyř pokusů odchovala mladé bez kotiště, abych se ujistil, že jsou opravdu dobré rodičky s vyvinutým mateřským pudem. Avšak nezastírám, že i kvalitní rodička si může na kotiště zvyknout a ona, popř. její potomci v dalších generacích, budou mít bez kotišť problém. To je jediná, avšak obrovská nevýhoda této vymoženosti.
Věřím, že si každý chovatel udělá vlastní názor na tuto problematiku a vše si třeba sám ověří ve svém chovu, popř. aplikuje výše zmíněný postup.
Kocení - narození králíčků!
Už je to tady! Měsíc utekl jak voda, samice má již hnízdo postaveno a Vy netrpělivě čekáte, až to přijde. Ano, porod, neboli kocení, je pro začínajícího chovatele velkou neznámou, avšak každý ho netrpělivě vyhlíží a těší se, kolik že mladých v hnízdě bude. Já nebyl výjimkou…
Kocení probíhá většinou 32. den po připouštění, a to zpravidla během noci či časně zrána. Většinou tak porod na živo neuvidíte, stává se to jen někdy. Já si pamatuji kocení vůbec mé první samice, která se přes všechny králičí zvyklosti okotila během večerního krmení, ale jak říkám, stává se to jen zřídka. Samice si během porodu natrhá do hnízda, které si před porodem připravila, srst z oblasti mléčných struků a v rozmezí několika málo minut postupně ze svého těla vypuzuje jednotlivá mláďata. Ty olíže, zkontroluje a postupně vkládá do hnízda, které na závěr upraví. Celý porod netrvá většinou déle než 15 minut.
Těsně před kocením a během něho samici nevyrušujeme (případné „šmírování“ by bylo nežádoucí) a podnikneme kroky, které byly již uvedeny v předešlých článcích (zatemnění kotce, zamezení pohybu jiných zvířat u kotce, atd.).
Mláďata se narodí neosrstěná, slepá, navíc velice náchylná k výkyvům teplot, tudíž první dny musí bezpodmínečně přečkat v hnízdě. Počet mláďat se velice liší a je individuální, co se týče plemen i jednotlivých samic. Většinou se rodí okolo 6-10 mladých u velkých a středních plemen, u malých 4-8 a u zakrslíků 1-4.
Nemějte strach hnízdo zkontrolovat!
Ráno, kdy jdeme krmit, musíme hnízdo zkontrolovat. Kontrola probíhá tak, že samici opatrně vyndáme z kotce, několikrát ji pohladíme, abychom dostali na ruku její pach a poté můžeme sáhnout do hnízda. Z něj vyřadíme všechna abnormální a zraněná mláďata, stávající spočítáme a nadpočetná (více než má samice struků) podložíme jiné samici nebo utratíme. Podkládání mláďat probíhá stejně jako kontrola, kdy vyndáme obě samice a ze silnějšího vrhu jich několik přendáme do slabšího tak, aby vrhy byly přibližně vyrovnané. Poté hnízda upravíme do původní podoby. Samice musíme do kotců vrátit až po několika hodinách kvůli pachu, při kontrole můžeme hned. Po navrácení samice sledujeme její chování – neděje-li se nic, máme vyhráno. Nejlépe samici oklameme předložením nějaké dobroty (mrkev, jetel), aby si hnízda po svém návratu nevšímala. Další kontrolu hnízda je nutné provést ještě alespoň jednou, a to nejlépe třetí až pátý den po kocení.
Nebezpečím, kterému se bráníme kontrolami, je hlavně rozklad mrtvých králíčat nebo částí samice vyloučených po porodu. Rozkládající se hmota by mohla ohrozit celý vrh a zamořit ho.
Takto vše probíhá v případě, že nenastanou žádné větší komplikace. Pokud nastanou, často to bývá pro mláďata konec. Může se stát, že samice pod vlivem stresu z porodu mláďata roztahá po hnízdě (neuloží je do hnízda) a ta vlivem chladu a vlhkosti zemřou. Když chovatel nezasáhne včas, nemají šanci. Také se stává, že stresovaná samice hnízdo po několika dnech rozdupe nebo se o mláďata přestane starat. Ta poté hynou hlady nebo vychladnou. Opět je nutné včas zasáhnout a mláďata podložit.
Důvodu proč se to stalo je několik. Buď jsme králici neposkytli řádné podmínky, samice je nemocná, nebo její špatné mateřské vlastnosti jsou vrozené. Jedná-li se o poslední dvě možnosti a opakují-li se tyto nešvary u některé samice více jak 2x, vyřadíme samici z chovu, aby nepřenášela tyto vlastnosti na potomstvo. Samozřejmě u prvniček, pro které je tato záležitost novou zkušeností se to stává často, proto i dva nezdary nic neznamenají.
Při úhynu všech mladých samici přestaneme napájet a krmit jádrem a nejdříve druhý den po porodu (popř. následující den po úhynu mláďat) samici opět připustíme a pokračujeme v plemenitbě.
Osobně si přeji, aby Vás poslední řádky vůbec nepotkali, ale stane se! Když ne, tak se můžete těšit z pěkných vrhů a rychle rostoucích mláďat.
Vliv samce na potomstvo - jak na velké vrhy?
Nemalá část lidí, já nebyl ve svých začátcích výjimkou, si stěžuje a mnohé to dokonce od chovu odradí, že samice často, někdy dokonce opakovaně, vrhnou malé množství mláďat a hnízda jsou tudíž velice slabá, třeba jen o 2-4 králíčatech. Dost chovatelů-začátečníků v tomto problému hledá doslova vědu a přeceňují ho! Samozřejmě se stává, že je chyba v samici, která nesplňuje chovatelovu představu, pochází ze špatného chovu a má horší rozmnožovací schopnosti geneticky zakódované. Takovéto samice, které mývají 2x za sebou slabé vrhy (nebo nejsou schopny mláďata odchovat), vyřazujeme z chovu.
Neschopný může být i samec - neplodnost, neduživost spermií, neochota ke skoku, velice malé množství ejakulátu hraničící s již zmíněnou neplodností, atd. Ovšem to jsou případy ještě mnohonásobně méně častější, než ve výšše uvedených nedostatcích u samic.
Kde je chyba malých vrhů?
Pes je ovšem zakopán zcela jinde. Samice bez problémů zabřezne jen v době říje, což je období v rozmnožovacím cyklu, kdy králice z vaječníků začne vyplavovat vajíčka, připravená k oplodnění. V tomto okamžiku by jsme měli nechat samici připustit, jelikož samci nebude bránit a dojde k úspěšnému oplodnění.
Jenže... většina začínajících králíkářů tuhle zásadu nezná! Samici zkrátka dají do samcova kotce bez ohledu na to, jestli v říji je, nebo ne! Nevědí totiž, že ramlice může zabřeznout i když v říji není (narozdíl o jiných zvířat). Disponuje totiž i tzv. provokovanou říjí, kdy se vajíčka uvolní až po spáření, ale není jich zdaleka tolik, jako při klasické říji.
Tím pádem je jasné, že samice může zabřeznout kdykoliv, ale velkého a vyrovnaného vrhu se nám dostane jen pokud je králice v době páření v říji (nejlépe na jejím vrcholu), jinak jsou vrhy velmi malé. A právě tuto chybu, kdy se chovná zvířata nechávají připouštět mimo říji, vidím jako hlavní důvod, proč si většina začátečníků neví rady s malými vrhy!
Přivádět samici k samci jen když jsou u ní patrné známky říje! Tak zní hlavní ovlivnitelná zásada, jak zvýšit počet narozených králíčat. Více o říji, jejích příznacích, umělém vyvolání a dalších zajímavostech se dočtete v tomto článku.
Jaký je vliv samce na potomstvo?
Chovatelé, kteří nemají o výšše uvedených informacích ponětí, si také mohou myslet (a často myslí), že je chyba, jak jsem psal v úvodu, u samce. Jednoduše připustí více samic jedním samcem a všechny samice mají nízký počet mláďat. Bystrý čtenář se jistě dovtípí a najde chybu! Nejde o špatné samice (to se stává jen výjimečně), ani o neplodné samce (to je ještě méně častější jev), ale o špatný termín připouštění. Chovatelé, zvláště ti neznalí a začínající, připustí samice mimo říji a poté vše svádí právě na samce. Chci jen napsat a upozornit na to, že samec nemá na velikost vrhu vůbec žádný vliv! Zamyslete se – samice vyplaví jen pár vajíček (obvykle 6-12), které musí být oplodněny. Obsah spermií v ejakulátu po jednom skoku je nepředstavitelný - mnohonásobně vyšší, než počet vajíček. Nejsilnější spermie vajíčka oplodní, zbytek pomře. Chci jen říct, že vše záleží na počtu vajíček, nikoliv na počtu provedených skoků a tím pádem zvýšeným množstvím spermií! Stane se, že je samec neplodný, ale nevěřte tomu, že se objeví právě ve Vašem chovu.
Otcův vliv na potomstvo je úplně někde jinde. Samec určuje pohlaví mláďat a také jejich růstové schopnosti, ale na početnosti vrhu nemá vůbec žádnou zásluhu!
Poruchy rozmnožování samic králíků
Tento článek shrnuje nejčastější zdravotní problémy, které se přímo nebo částečně týkají březosti, porodu, období kojení mláďat. Je zde popsáno jejich rozpoznání a řešení.
PSEUDOGRAVIDITA (FALEŠNÁ BŘEZOST)
Vzniká nejčastěji po neúspěšném nakrytí nebo ji může vyvolat naskakování jiné samice. Trvá 16-18 dní a vyvolává jí hormon progesteron, který je uvolňován z vaječníků ( stejně jako při normální březosti)
MIMODĚLOŽNÍ BŘEZOST
Nastává při prasknutí březí dělohy nebo pokud oplodněné vajíčko místo do vejcovodu sestoupí do dutiny břišní. Dojde k uhnízdění vajíčka na povrchu pobřišnice a zárodek se začne normálně vyvíjet. V průběhu gravidity pak zárodek odumře, dojde k jeho mumifikaci nebo se začne rozkládat.
TOXÉMIE BŘEZÍCH SAMIC
Vzniká nejčastěji u obézních samic nebo u samic, které před tím dlouhodobě hladověly a došlo u nich k nadměrnému ukládání tuku do tkáně jater. Následně při stresu nebo hladovění dojde ke změnám v metabolismu tuků a to vyústí k selhávání jater.
NOVOTVARY DĚLOHY A VAJEČNÍKŮ:
U samic po 3. roce stáří 50 – 80 % výskytu, nemá vliv počet porodů. Nejčastější je ADENOKARCINOM, který může metastazovat do plic, na pobřišnici, do jater, mozku nebo kostí. Dalšími typy novotvarů jsou leiomyom, leiomyosarkom, adenom.
HYDROMETRA :
Naplnění děložních rohů tekutinou. U samice pozorujeme podobné příznaky jako při novotvarech, ale obvykle lze tento stav lépe diagnostikovat sonografickým vyšetřením. Léčbou je kastrace, ale toto onemocnění má zhruba 50 % úmrtnost i přes bezodkladně a správně provedenou operaci.
Dalšími problémy může být PYOMETRA - hnisavý zánět dělohy, který ale není častý a projevuje se výtokem z pochvy, OPOŽDĚNÝ POROD MLÁĎAT (PO 35. DNI BŘEZOSTI), které vždy znamená úhyn plodů a jejich následné vypuzení nebo rozklad, v tomto případě je někdy nutné operativní odstranění uhynulých plodů. VSTŘEBÁNÍ PLODU – může proběhnout do 20. dne březosti a může být zcela bez příznaků.